Sára byla ve vztazích ta submisivní, neměla vlastní názor a byla raději ticho. Do jisté míry jí to nezdravým způsobem vyhovovalo. Nemusela se tak dělit o svou bolestnou pravdu. Pak potkala muže, který jí ukázal skutečnou ji a pomohl jí samu sebe akceptovat.
Mnoho žen nedokáže v dospělosti čelit pravdě, pokud jim je léta podsouvána jiná realita
Příběh naší známé Sáry, je možná i příběhem mnoha z vás. Nestává se to jen ve filmech. Realita bývá taková, že mnoho žen nedokáže v dospělosti čelit pravdě, pokud jim je léta podsouvána jiná realita: „Vyrůstala jsem v rodině manipulátora a psychického násilníka. Moje máma se celý život otce bála a proto jsi mě nikdy nezastala. Nikdy na nás nezvedl ruku, ale jeho slova ťala do živého. Neměl slitování, ani když jsem byla dítě či mladá, ustrašená dospívající dívka, která ze všeho nejvíc potřebovala lásku a podporu obou rodičů. Ale nechci se víc litovat, jen vyprávět svůj příběh, který by mohl pomoci takovým jako jsem byla já,“ prozrazuje hned na úvod podrobnosti o svém otci a ze svého nepěkného dětství a dospívání Sára.
Podřízení, tiše a žádný názor mi ve vztahu do jisté míry vyhovovaly
Z tohoto důvodu se stala ze Sáry žena plná nejistoty, která se ve vztahu k mužům vždy chovala jako její máma: „Podřízeně, ticho, přitakávala jsem na všechno, jako bych neměla vlastní názor. Ale svým vlastním nezdravým způsobem mi to vyhovovalo, protože jsem neměla potřebu s těmi muži sdílet nic vážnějšího. Svou minulost, svůj strach, obavy z budoucnosti, nevíru v sebe samu… Zdálo se, že i těmto mužům to vyhovovalo,“ objasňuje Sára, která ví, že právě proto nebyli ti praví.
Tento jeden muž viděl za mou tajemností více
Potom Sára potkala Peťa, který byl zcela jiný. Setkali se přes společné známé a od té doby se v partě začali setkávat pravidelně. Jednoho večera, když zůstali v podniku už jen oni dva, se jí zeptal, čeho se tak bojí, že nedokáže ukázat, jaká skutečně je. Prý si jí všímá už dlouho. Vidí její stydlivé pohledy, její nejistotu, to, že by chtěla na jisté téma, které v partě přebírají i říct svůj názor, ale v poslední chvíli si to rozmyslí, a zůstane raději ticho: „Prý se mu na začátku líbilo, že jsem taková tichá, plachá, tajemná. Ale časem zjistil, že je ve skutečnosti všechno jinak. Že něco tajím, že mám strach říct, co si myslím, že nejsem sama sebou. Nakonec to zahřebíval tím, že by rád viděl skutečnou mě,“ popisuje vývoj událostí Sára, která se po tomto jeho předmluvě lekla a odešla. Ale jeho slova jí nescházela z mysli.
Ukázal mi jak přijmout sebe, abych v zápětí mohla přijmout jeho lásku
Ale Peťo se jen tak nevzdal a doslova ji bombardoval. Čekával ji po práci, někdy se zjevil v sobotu ráno před jejím bytem a zval ji na společnou snídani, často jí volával. Až ji nakonec přinutil vyprávět, co bylo přesně to, co potřebovala „Nakonec jsem mu dala šanci, protože se ke mně choval jinak než ostatní. Trvalo to nějaký čas, abych se dokázala před ním otevřít, protože jsem pravdu v sobě dusila celé roky. Ale díky němu, jeho nevtíravému a postupnému naléhání i trpělivosti jsem i já sama sebe začala vnímat a akceptovat tak, jak mě viděl on. Jako ženu, která má svůj názor, která má svoji minulost, se kterou se potřebovala vyrovnat. Jako ženu, která se dokáže konečně přijmout nejen se svými nedostatky, ale především přednostmi, aby v zápětí dokázala opětovat jeho lásku,“ uzavírá svůj příběh se šťastným koncem naše známá, které to velmi přejeme.
